Únor 2010

CHOBOTNICE POBŘEŽNÍ

25. února 2010 v 10:16 | Bublinka
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) Někdy nazývaná take Chobotnice obecná je mořský živočich, Který se živí Měkkýši a Korýši

  • Octopus americanus
  • Octopus rugosus Bosc, 1792
  • Nádor vulgaris Lamarck

Popis

Chobotnice pobřežní
chobotnice pobřežní
Chobotnice pobřežní
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Oddělení:Triblastica
Kmen:Měkkýši (Mollusca)
Pododdělení:prvoústí (Protostomia)
Třída:hlavonožci (Cephalopoda)
Podtřída:dvoužábří (Coleoidea)
Řád:chobotnice (Octopoda)
Podřád:(Incirrina)
Čeleď:chobotnicovití (Octopodidae)
Rod:chobotnice (Chobotnice)

Dosahuje délky až 3 metrů, ale zpravidla se vyskytují menší exempláře. Hmotnost jedince Může dosahovat až 25 kilogramů.
Chobotnice má osm chapadel s bradavičnatým vakem, ve kterém se nachází velmi vyvinuty mozek nervový systém. Chobotnice bývá větąinou světlá až tmavě hnědá (zbarvena až do červena).
Chobotnice se vyskytuje převážně na skalnatém Pobřeží, kde Vyhledává Bezpečné skrýše, ve kterých přečkává den. Jedná se o nočního dravce.
Chobotnice se nachází v jakémkoli světovém oceánu Nebo mori (kromě oceánu moří v polárních oblastech). Chobotnice Může se bránit svými chapadly před velkými dravými rybami, Může rybě obmotat chapadly žábry ryba se udusí, ale Někdy se jí až nepovede.
Jako ochranu používá převážně maskování, ale kdyľ potřebuje uniknout, nabere ze dna písek rozhází ho kolem kdyľ má jistotu, unikne. Chobotnice výborně plave.

Krakatice obrovská

20. února 2010 v 19:43 | Bublinka
Krakatice obrovská (Architeuthis dux) je druh krakatice. Jedná se o jeden z největších druhů hlavonožců.


celková maximální délka (včetně prodloužených chapadel):Popis

    • 13 m samice, 10 m samec
    • 17,8 metrů
    • 18,5 metrů
  • velikost pláště nepřesahuje 2,25 m
Krakatice obrovská (společně s kalmarem Hamiltonovým) má největší oko v živočišné říši (průměr přes 30cm).

Ekologie

Dožívá se přibližně věku pěti let.
  • velikost pláště nepřesahuje 2,25 m Jedná se o aktivního predátora. (Než byla pořízena série jejích fotografií, spekulovalo se, zda krakatice neloví pouze pasivně.)

Vyfotografování živé krakatice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Wikipedie:Jak číst taxobox Krakatice obrovská
krakatice obrovská
krakatice obrovská
Vědecká klasifikace
Říše:Živočichové (Animalia)
Oddělení:Triblastica
Kmen:Měkkýši (Mollusca)
Pododdělení:prvoústí (Protostomia)
Třída:hlavonožci (Cephalopoda)
Podtřída:(Coleoidea)
Řád:krakatice (Teuthida)
Podřád:(Oegopsina)
Čeleď:(Architeuthidae)
Rod:krakatice (Architeuthis)
Druh:krakatice obrovská (Architeuthis dux)
Podobné druhy
Krakatice obrovská (Architeuthis dux) je druh krakatice. Jedná se o jeden z yfotit živou krakatici několik expedic, ale bez úspěchu. Připevňovali kamery na živé velryby nebo na ponorky.
Poprvé se tento druh krakatice podařilo vyfotit živou dvěma japonským vědcům (Cunemi Kubodera a Kjóiči Mori, Ogasawara Whale Watching Association) v severním Pacifiku u Boninských ostrovů (Ogasawara) jihovýchodně od Japonska, asi 16 km (10 mil) od hlavního ostrova Čičidžima v hloubce 900 m. Záběry získali již 20. září 2004 v 9:15 a oznámili to 27. září 2005 v časopise Proceedings of the Royal Society B. Během čtyř hodin získali ve třicetivteřinových intervalech přes 500 fotografií a jedno ze dvou dlouhých chapadel. Přilákali ji návnadou na ryby připevněnou ke kameře. Délka chapadla: 5,5 m. Délka krakatice odhadnutá na základě délky chapadla: 8 metrů. Pravděpodobně se jednalo o dospělou samici.

Nafilmování živé krakatice

4. prosince 2006 Cunemi Kubodera poblíž Boninských ostrovů (Ogasawara Islands) asi 1,000 km (620 mil) jižně od Tokia nafilmoval živou dospělou krakatici. Jednalo se o malou samici asi 3,5 m (11 stop a 6 palců) dlouhou, vážící 50 kg (110 liber). Byla vytažena na palubu výzkumného plavidla, ale uhynula.

Pokus o chov

Roku 2000 novozélandský teutholog Steve O'Shea odchytil 17 mladých krakatic s cílem odchovat z nich dospělce, ale mláďata

Kosatka dravá

20. února 2010 v 19:38 | Bublinka |  Savci

Kosatka dravá



Wikipedie:Jak číst taxobox Kosatka dravá
Kosatka dravá
Kosatka dravá
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:kytovci (Cetacea)
Čeleď:delfínovití (Delphinidae)
Rod:kosatka (Orcinus)
Binomické jméno
Orcinus orca
C. Linné, 1758
rozšíření druhu
rozšíření druhu
Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce, požírá ryby, želvy, ptáky, tuleně, žraloky a také jiné kytovce.
Název "velryba zabiják" (Killer Whale, používá se zejména v angličtině) odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis římského filozofa Plinia staršího. Dnes už víme, že kosatka není ani velryba (jen kytovec), ani nebezpečná člověku. Ve volné přírodě nebyl zaznamenán žádný záměrný útok kosatky na člověka, došlo pouze k několika málo případům, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária.
Zvířata jsou charakteristicky kontrastně zbarvena, s černým hřbetem, bílou hrudí a boky a bílou skvrnou nad a mezi očima. Mají těžké a podsadité tělo s velkou hřbetní ploutví. Samci dosahují 9 m délky a hmotnosti až 10 tun; samice jsou menší, dosahují délky 8,5 m a váhy 5 tun. Mláďata při narození váží 180 kg a jsou 2,4 m dlouhá. Hřbetní ploutev je vysoká asi 1,8 m, u samců je vyšší a vzpřímenější než u samic.
Dospělí samci kosatky jsou velmi impozantní a jen těžko si je lze splést s nějakým jiným mořským tvorem. Samice a mláďata lze v teplejších vodách na větší vzdálenost zaměnit s jinými podobnými druhy čeledi delfínovití, jako jsou kosatka černá (Pseudorca crassidens) nebo plískavice šedá (Grampus griseus).
Většina historických údajů o kosatkách byla získána z dlouholetých zkušeností obyvatel pobřeží Britské Kolumbie a Washingtonu a pozorováním zajatých velryb. Úplnost studia a zaznamenaná složitá sociální struktura stád v této populaci nasvědčuje tomu, že informace jsou detailní a přesné, nicméně proměnlivé skupiny a skupiny v jiných oceánech mohou mít dost odlišné sociální charakteristiky.
Samice poprvé otěhotní ve věku 15 let. Od té doby procházejí periodami polyestrických cyklů s necyklickými obdobími tří a šesti měsíců. Délka těhotenství kolísá mezi 15 a 18 měsíci. Matky rodí jedno mládě přibližně každých pět let. V analyzovaných stabilních stádech nastává porod v jakoukoliv roční dobu, k nejoblíbenějším měsícům však patří zimní. Úmrtnost nově narozených mláďat je velmi vysoká - podle jednoho průzkumu téměř polovina mláďat nedosáhne věku šesti měsíců. Mláďata vyžadují péči po dva roky, pevnou potravu však přijímají už po roce. Matky je krmí až do věku cca 40 měsíců, což znamená, že v průměru za život vychovají asi 5 mláďat. Samice se obvykle dožívají 50 let, ve výjimečných případech však mohou dosáhnout 80 až 90 let. Samci zahajují sexuální aktivitu ve věku 15 let a průměrně se dožívají 30, výjimečně až 50 let.[
Kosatky mají složitý systém sociálních skupin. Základní skupinou je mateřská linie, skládající se z jedné samice (matky rodu) a jejích potomků. Synové a dcery matky rodu vytvářejí část této linie stejně jako synové a dcery jejích dcer (synové a dcery jejích synů se připojují k mateřské linii svých matek) a vytvářejí tak rodinný strom. Jelikož samice mohou žít až 90 let, není neobvyklý život čtyř nebo dokonce pěti generací v jedné linii. Skupiny založené na mateřských liniích jsou velmi stabilní po mnoho let. Jednotlivci se oddělují od těchto svých skupin jen na několik hodin za účelem spáření se nebo shánění potravy. Nebylo zaznamenáno žádné trvalé oddělení jedince z jeho mateřské linie. Průměrná velikost mateřské linie, zaznamenaná v severovýchodním Pacifiku, činila 9 zvířat.[zdroj?]
Další úrovní skupiny je klan. Klan se skládá ze stád, která mají podobný dialekt. Příbuzenství mezi stády se opět jeví jako genealogické, většinou obsahují části rodin se společným předkem na mateřské straně. Různé klany mohou zabírat totéž geografické území a proto bylo často zaznamenáno, že stáda z různých klanů cestují společně. Ve chvíli, kdy se místní stáda sdružují do klanu, se před promísením jednotlivci uvítají zformováním dvou paralelních pokrevních linií tváří v tvář.
Konečné stadium sdružování, i když na rozdíl od předchozích přirozených skupin spíše náhodné a lidmi zavedené, se nazývá komunita a je velmi nejasně definováno jako skupina klanů, u kterých bylo pozorováno pravidelné míchání se. Komunity se nevytvářejí na základě zřetelných rodinných nebo vokálních vazeb.
    • jižní komunita (1 klan, 3 stáda, 92 kosatek v roce 2005),
    • severní komunita (3 klany, 16 stád, 214 kosatek z 2000),
    • jihoaljašská komunita (2 klany, 11 stád, 211 kosatek z 2000).
Je třeba podotknout, že tato hierarchie je platná jen pro místní skupiny. Dočasné, savce lovící skupiny jsou obvykle menší, protože ačkoliv jsou také založeny na mateřských liniích, samci jsou mnohem více ochotni se rozdělit a žít samostatným životem. Dočasné skupiny jsou přesto spojeny volnější vazbou založenou na jejich dialektu.
Denní aktivita kosatek je obvykle rozdělena do čtyř aktivit - lov, cestování, odpočinek a společenský život. Ve vzájemném kontaktu projevují kosatky značnou míru entuziasmu, předvádějí širokou škálu zvedání se a výskoků nad vodu, pozorovacích skoků, úderů ocasu do vody a stání na hlavě. Ve všech samčích skupinách se jednotliví členové často dotýkají ztopořenými penisy. Není známo, jestli jsou tyto doteky částí hry nebo vyjádřením dominance.

Potrava

Zpěv

Kosatky v historii


Korály

20. února 2010 v 19:31 | Bublinka |  Vodní rostliny
Korál je označení pro některé mořské žahavce z třídy korálnatci (Anthozoa). Je pro ně typické potlačení metageneze, což znamená, že zůstávají ve stádiu polypa. Všech asi 6000 druhů žije přisedle v mořích, obvykle v koloniích. Mezi korály patří známí původci korálových útesů v tropických mořích, kteří vylučují uhličitan vápenatý pro tvorbu svých tvrdých vnějších schránek. Během milionů let se tyto schránky vrství a někdy vytvoří i ostrov. Na budování korálů se podílejí zejména šestičetní koráli ze skupiny Hexacoralia, kromě nich ale také dírkonošci, měkkýši, řasy (zejména vápencem inkrustované ruduchy. Symbióza
Odumírání obrněnek je příčinou jevu známého jako bělení korálů, které se projevuje zbělením korálu. Korál bez endosymbiontů je výrazně oslaben, neroste a hrozí nebezpečí jeho úhynu, což má za následek destrukci celého útesu. Obrněnky odumírají nejčastěji z důvodu zvýšení teploty vody, znečištění či infekce patogenem.

Oliheň obecná

20. února 2010 v 18:39 | Bublinka
Olihňovití
Oliheň karibská
Vědecká klasifikace
Říše:Živočichové (Animalia)
Kmen:Měkkýši (Mollusca)
Třída:hlavonožci (Cephalopoda)
Podtřída:dvoužábří (Coleoidea)
Řád:krakatice (Teuthida)
Podřád:Myopsina
Čeleď:Olihňovití (Loliginidae)
Lesueur, 1821
Rody
  • Loligo
  • Loliolus
  • Lolliguncula
  • Pickfordiateuthis
  • Sepioteuthis
  • Uroteuthis
Olihně jsou hlavonožci příbuzní kalmarům krakaticím. Stejné jako ostatní hlavonožci jsou bilaterálne symetričtí, Mají dobře vyvinutou hlavu deset chapadel s přísavkami. Dvě chapadla jsou delší neľ ostatní. Jsou to výborní Plavci aktivní Lovci. Olihně nebývají větší neľ 60 cm, ale v bohatých mořích jich Může žít velké Množství. Většinou žijí jen jeden rok po kopulaci umírají. Právě v období rozmnožování se shromažďují ve velkých počtech stávají se tak vítanou kořisti ryb, mořských ptáků, savců i člověka.

DRUHÝ:
  • tyč: Loliolus, Steenstrup, 1856
    • Loliolus affinis
    • Loliolus hardwickei
    • Loliolus beka
    • Loliolus japonica
    • Loliolus sumatrensis
    • Loliolus uyii
  • tyč: Lolliguncula, Steenstrup, 1881
    • Lolliguncula argus
    • Lolliguncula diomedeae
    • Lolliguncula brevis
    • Lolliguncula mercatoris
    • Lolliguncula panamensis
  • tyč: Pickfordiateuthis, Voss, 1953
    • Pickfordiateuthis pulchella
    • Pickfordiateuthis vossi
  • tyč: Sepioteuthis, Blainville, 1824
    • Sepioteuthis australis
    • Sepioteuthis lessoniana
    • Sepioteuthis loliginiformis
    • oliheň Karibská (Sepioteuthis sepioidea)
  • tyč: Uroteuthis, Rehder, 1945
    • Uroteuthis pickfordi
    • Uroteuthis abulati
    • Uroteuthis arabica
    • Uroteuthis bengalensis
    • Uroteuthis chinensis
    • Uroteuthis duvauceli
    • Uroteuthis edulis
    • Uroteuthis noctiluca
    • Uroteuthis reesi
    • Uroteuthis robsoni
    • Uroteuthis sibogae
    • Uroteuthis singhalensis
    • Uroteuthis vossi
    • Uroteuthis bartschi

Ropušnice skvrnitá

20. února 2010 v 12:24 | Bublinka
Moře je velká plocha slané vody,spojená se světovým oceánem.V moři,oceánu...žije několik milionů druhů ryb.Takže dnešní lekce bude o:ROPUŠNICI SKVRNITÉ.
Ropušnice skvrnitá je druh dravé mořské ryby z čeledi ropušnicovití,která žije v oblasti atlanského oceánu.Jedná se o samotářský druh,který loví svoji potravu převážně v noci.
VĚDECKÁ KLASIFIKACE
Říše: živočihové

Kmen: strunavci

Podkmen: obratlovci

Nadtřída: ryby kostnaté

Třída: paprskoploutví

Řád: ropušnicotvární

Čeleď: ropušnicovití

Rod: ropušnice

Bionické jméno:
Scorpaena corpus


Dnešní lekce končí a já se s vámi loučím.Bublinka

Žahavci

19. února 2010 v 21:15 | Bublinka
Ahoj,
budem si tykat,ne?Tak a dnes si dáme lekci o žahavcích.Mezi ně patří medúzy,o nichž bude dnešní lekce.
Medúzy známe z filmu HLEDÁ SE NEMO,ale vypadají trošičku jinak.Jak vidíte na obrázku máme přesný popis vývoje žahavců:
Máme tu to popsané od 1-14.
Stavbu těla vám tu bohužel zobrazit nemohu,ale popíšu vám ji:
1.)buňky svalového epitelu s myofibrilami
2.)žahavé buňky cnidocyty a nemacotysty
3.)penetranty
4.)glutinanty
5.)volventy
6.)cnidoblasty

Dnešní lekce končí a já se s vámi loučím.Bublinka

ÚVODNÍ ČLÁNEK

1. února 2010 v 20:01 | Bublinka
Dobrý den,
jmenuji se bublinka a budu vás tu pomalu seznamovat s mořem a jeho obyvateli.V moři žijí živočichové kteří jsou opravdu mírumilovní,ale nemusím ani vyprávět jak někteří z nich dokáží být
pěkně draví a nejen žraloci,ti patří do skupiny těch nejmíň dravích.Mezi nejnebezpečnější z nich patří:krakatice obrovská,oliheň obecná a nebo chobotnice pořežní.